Týdenní cyklopobyt v České Lípě
Nápad na poslední chvíli strávit týden dovolené v České Lípě se zdál neuskutečnitelný. Ale štěstí nám přálo a v týdnu od pondělí 4. do soboty 9. 7. 2022 měli v České Lípě v turistické ubytovně Vila Adéla volno.

Šestice cykloturistů se v pondělí dopoledne vydala z Jihlavy dvěma auty do České Lípy. Cesta ubíhala pohodově.V Nové Vsi si potřebovali řidiči odpočinout, a právě byl čas na oběd. Rychlá obsluha a dobrý oběd nás nastartoval na další cestu do Lípy.
Přijeli jsme k ubytovně bez bloudění, protože jsme cestu znali z minulosti.
Ve vile nás přivítala paní správcová. Po sepsání povinných přihlašovacích dokumentů jsme se ubytovali. Navečer přišel za námi kamarád a bývalý českolipský předseda KČT Čestmír, který nám pobyt na poslední chvíli zařídil. Pozval nás do nedaleké hospůdky U Zrzavý veverky. Bylo teplo a venkovní posezení všichni rádi uvítali. Dlouho jsme tam nezůstali. Byli jsme unavení z horka a cesty autem. Domluvili jsme se na úterý na cyklojízdu a šli brzy spát.

vila Adéla

U Zrzavý veverky

U Zrzavý veverky


Na úterý 5. července nám Jirka naplánoval cestu na Varhany. Panská skála alias Varhany je známá lokalita, kde se natáčelo několik filmových pohádek. Pro nás nejvíce známá Pyšná princezna. Z České Lípy k ní vede pěkná cyklostezka. Je vybudovaná z bývalé železniční trati. Jede se po ní stále do kopce, ale pozvolna. Z cyklostezky jsou překrásné výhledy do kraje. Každou chvíli jsme zastavovali, abychom se v klidu rozhlédli. U Varhan jsme si dopřáli malou svačinku. Na skálu jsme tentokrát nelezli. Tak nějak to už necháváme těm mladším a odvážnějším. Byl státní svátek a návštěvníků kolem bylo mnoho.

příprava na cestu

po cyklostezce Varhany




Panská skála - Varhany


jezírko pod Panskou skálou



Od Panské skály jsme pokračovali do Kamenického Šenova a Nového Boru. Odtud jsme jeli kolem Lindavy. Vzpomněli jsme si, že někteří z nás tu už byli. Nemohli jsme toto místo vynechat. Nachází se tady restaurace se sklárnou a její okolí se musí přece ukázat kamarádům, kteří tady ještě nebyli. Ze zastavení v Lindavě měl největší radost Víťa, coby bývalý sklář. V restauraci je část velké haly vyhrazena pro sklářskou pec a návštěvníci mohou pozorovat, jak se fouká sklo. Víťa si zavzpomínal a chvíli si o svém bývalém řemesle popovídal s mladým sklářem. Dali jsme si tam kávu a potom prošli celý areál. Všude jsou roztodivné skleněné výtvory. Taky je tam pro děti malá lanovka - sedačka. Víťa se asi vžil do minulých let natolik, že si lanovku vyzkoušel.

v Kamenickém Šenově


na obědě v N. Boru

boršč

sklářská Krčma Lindava

Víťa pozoruje skláře

Víťa na lanovce


skleněné výtvory na jezírku a hadí hnízdo

u sklářské Krčmy


Pak už jsme nasedli zase na kola a jeli směrem na Zákupy. Po cestě jsme ve skalách viděli a také prolezli skalní sklep a chtěli nakouknout do Pekelných dolů. Tam bylo mnoho motorkářů a dalších lidí a vstup tam byl za 50,- Kč. Za kratičké podívání nám to nestálo, tak jsme pokračovali do Zákup.
V Zákupech jsme prošli nádvořím zámku a umordovaní vedrem jsme na náměstí našli směr další naší cesty k České Lípě.

skalní sklep

vstup do Pekelných dolů

zámek Zákupy

nádvoří zámku

náměstí v Zákupech


Po celkových 56 km jsme šťastně dojeli a večer se šli občerstvit k Zrzavé veverce.




Ve středu 6. července byl náš cíl u Kulturní památky Průrva Ploučnice. Jeli jsme po cyklotrase. Nejprve otevřenou krajinou, potom lesem a tady jsme vybočili k prameni Tří Svatých.

pojedeme k průrvě Ploučnice



u pramene Tří svatých

Pramen Tří svatých


Teplo nabíralo na síle, tak pitná voda u pramene přišla vhod na doplnění zásob a ochlazení obličeje. Po kratičké pauze jsme pokračovali k Průrvě Ploučnice.




Průrva Ploučnice byla kdysi podzemním náhonem hamru na zpracování železné rudy limonitu z blízkého okolí. Díky úpravám pro hamr tu vznikla zajímavá cesta pro vodáky. Ploučnice protéká dvěma tunely v pískovcových skalách, ty jsou zhotoveny ručně, nejspíš krumpáčem. První tunel má asi 13 metrů a po pěti metrech následuje druhý tunel dlouhý 41 m. Ten je zakončený asi půlmetrovým vodopádem do jezírka.
Sledovali jsme vodáky, jak proplouvají průrvou, někteří vezli ve svých plavidlech děti a jiní měli jako společníky psy. Byl celkem nízký stav vody, proto mnozí uvízli na malém vodopádu na konci tunelu. Hloubka v tunelech je malá, dá se projít pěšky. Tunely jsou široké asi 3 m a vysoké 5 m. Při vysokém stavu vody je průjezd dost nebezpečný.

průrva Ploučnice

průrva shora

průrva Ploučnice

pokračujeme v cestě


Od průrvy jsme pokračovali v cyklojízdě. Nedaleko Máchova jezera jsme narazili na restauraci Pod Bílým kamenem, kde jsme se dobře naobědvali. Pokračování další cesty bylo trochu dobrodružné, protože nás navigace (nebo její špatné nastavení) zavedla na konec Máchova jezera, kde jsme se ocitnout právě v tuto chvíli opravdu nechtěli. Mnoho lidí, velké vedro. Byli jsme rádi, že se brzy správná cesta našla a my pokračovali směrem Staré Splavy a Zahrádky. Jeli jsme krásným údolím, lemovaným skálami, u nás na Vysočině nevídanými. Poslední úsek k České Lípě vedl po silnici. Celkových dnešních kilometrů bylo 78.

restaurace Pod Bílým kamenem

zabloudili jsme k Máchovu jezeru

obora s daňky

údolím lemovaným skálami




jsme zpět u Adély



Večer bylo domluveno opět dostaveníčko U Zrzavý veverky. Tentokrát Čestmír přivedl i kamaráda Vaška, kterého už také známe z minulých akcí v České Lípě. Posezení bylo příjemné. Také se naplánoval výlet na zítra.

U Veverky



V noci na čtvrtek 7. 7. pršelo. Ještě dopoledne stále lehce mrholilo. Využili jsme otevřenou pekárnu, která v úterý a ve středu měla zavřeno. Byly státní svátky. Doplnily se zásoby pečiva a přemýšleli jsme, co podnikneme. Čestmír nám slíbil pěší výlet do Pekla. Podle počasí jsme byli domluveni jet vlakem po poledni do stanice Zahrádky. Dopoledne nám doporučil návštěvu muzea. V muzeu mají otevírací dobu od 10 hodin. Komentovaná prohlídka v expozici uranových dolů trvala déle, než jsme počítali. Byla ale velmi zajímavá. Na další prohlídku muzea nám zbyl krátký čas. Docela v rychlosti jsme prošli zbytek muzea, jehož součástí je augustiánský klášter s Loretou. Slíbili jsme si, že na příští návštěvu v Č. L. si na muzeum uděláme dostatečně dlouhý čas. Stojí to opravdu za to. Tentokrát to nevyšlo, protože jsme byli domluveni s Čestmírem a chtěli jsme před odjezdem do Zahrádek stihnout ještě oběd v bufetu U Svatoňů.

jdeme do muzea

náměstí v Č.L.

ulice k náměstí

budova muzea

expozice uranových dolů




expozice zvířat





ambit augustiánského kláštera

 Loreta

bufet U Svatoňů


Vláčkem jsme přijeli do stanice Zahrádky. Čestmír nás vedl lesní pěšinou k nevelkému výběhu chlupatých prasat mangalice. Prasata byla zvědavá, přiběhla blíž k ohradě a byla vděčná za podanou trávu a kopřivy. Potom jsme pokračovali neznačenou cestou. Potkali jsme mladého jestřába a kolem divokých skal jsme se dostali k osadě zvané Karba. Prohlédli jsme si roubené domečky a vydali se do Pekla.

v Zahrádkách


Čestmír nás vede do Pekla



po neznačené cestě





mladý jestřáb


lidské obydlí ve skále

roubenka v Karbě

vyhlídka na skále

viadukt


Peklo v údolí Robečského potoka je Národní přírodní památkou. Šlechta v 19. století tuto oblast využívala k rekreaci. Hrabě Vincenc Karel Kounic, majitel zámku Zahrádky nechal okolí zámku včetně Pekla upravit.
Celý tok Robečského potoka býval kdysi splavný. Plavba ve člunu romantickým údolím bývala vyhledávanou zábavou šlechty. Dnes potok vypadá, jak z filmu Cesta do pravěku.

na cestě do Pekla


cesta Peklem

obydlí ve skále






jako cesta do pravěku


My jsme procházeli kolem pískovcových velikánů a skalních převisů, různě se klonících nad cestami a dřevěnými turistickými chodníčky, zrekonstruovanými v r. 2014. Ve skalách byly patrné otvory, jako pozůstatky lidských stavení, která bývala takřka přilepená na skále.





tento balvan se nedávno zřítil

utrhl se z té světlé skály



Užívali jsme si té romantiky a žasli jsme nad sílou a krásou přírody. Ani jsme nepostřehli, že se vyčasilo a dokonce vysvitlo i sluníčko.




po pekelném chodníčku


Skautská skála




Z Pekla jsme vyšli u Pekelského rybníka na okraji České Lípy. Měli jsme štěstí, protože za nedlouho přijel autobus MHD a dovezl nás do blízkosti našeho ubytování.
Večer, jako obvykle byl zase U Veverky.

Pekelský rybník

k autobusu MHD

u Veverky


Celkově jsme ve čtvrtek našlapali 14 km.

Pátek 8. 7. mělo být lepší počasí, ale citelně se ochladilo.

je zima, prosím tě obleč se

to je fešák


Zima nás neodradila a poslední výjezdový den jsme jeli k hradu Sloup. U hradu začalo drobně pršet. Někteří se pěšky vydali vzhůru na prohlídku okolí hradu. Pak se všichni ohřáli horkým čajem, nebo kávou v malém bufíku. Déšť pomalu slábl, ale chladno bylo stále víc.

dnes jedeme k hradu Sloup a do Cvikova

je zamračeno a zima

roubenka u Sloupu

parkovište u hradu, začíná pršet


Jeli jsme do Cvikova ke Křížové cestě.
Kola jsme odložili a vystoupali kolem čtrnácti kapliček zastavení až na konec ke kapli Božího hrobu. V 90. letech minulého století byly kapličky opravené, teď se zdá, že kaple i její okolí by znovu potřebovalo opět nějakou údržbu.

Křížová cesta ve Cvikově

jedna ze 14 kapliček

kaple Božího hrobu

křížová cesta od kaple

u kaple Božího hrobu


Ze Cvikova jsme jeli po cyklostezce do Svoru a do Nového Boru. Na začátku obce Nový Bor se ozvala Eva, že má prázdné zadní kolo. Víťa s Jirkou se dali do opravy, abychom mohli pokračovat. Po opravě jsme projeli Novým Borem a při najetí na cyklostezku se tentokrát neozvala Eva, ale její kolo výraznou explozí. Při prozkoumání závady se zjistilo, že je prasklý plášť kola, zřejmě narušený předchozím defektem a jízdou na prázdném kole. To se už nedalo opravit na cestě. Ještě, že máme tak vynikajícího kamaráda v Č. Lípě Čestmíra. Na naše SOS ochotně pro Evu a její nepojízdné kolo přijel svým autem. Zbytek výpravy pokračoval do Manušic a tam se napojil na cyklostezku Varhany a po ní dojel do Č. L. Celkem to dnes bylo 46 km.

oprava kola v N. Boru

neopravitelný defekt na cestě



Závěrečný večer se nešlo k Zrzavý veverce, ale v plánu byl ohýnek na zahradě vily Adély. U opékání buřtíků jsme poseděli s Čestmírem, Václavem, a přišla mezi nás i paní správcová Eva. Poděkovali jsme Čestmírovi, že se nám při pobytu věnoval, ukázal nám krásy Pekla a také vlastně zařídil náš pobyt v Adéle. U ohýnku jsme poseděli až do setmění. Rozešli jsme se v pohodě se slibem, že zase brzy do Adély přijedeme.

zahrada u Adély

budeme opékat


přípitek ke zdařilé akci



poděkování Čestmírovi





V sobotu 9. července 2022 jsme se sbalili, naložili kola na nosiče na autech a jeli do Jihlavy s malou zastávkou v Nové Vsi na oběd.
Prožili jsme týden v krásné krajině, nám málo známé. I počasí nám přálo.
Dohromady jsme při pobytu v České Lípě najezdili na kole 180 km a nachodili 14 km Peklem.


| Autor: Jirka | Vydáno dne 19. 07. 2022 | 103 přečtení |
Zdroj: text a foto V.a J. Veselí |
| Informační e-mail | Vytisknout článek |

 

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server