Hlavní menu
  Novinky
08.05.2021: Ždírec n. Doubravou – Hlinsko 15. 5. 2021
Odjezd z Jihlavy, města v 7.31 nebo z hl.n. sp. vlakem v 7:37 do H. Brodu. Přestoupíme na sp. vlak do Ždírce nad Doubravou s odjezdem v 8:03 hod. Půjdeme do Krucemburku po cyklostezce a navážeme na ČTZ do Hlinska. Celková délka trasy je cca 15 km. Z Hlinska nám odjíždí vlak buď ve 13:02 nebo 15:02 do H. Brodu s příjezdem 13:53 nebo 15:53 (je zde výluka, tak pojede náhradní autobusová doprava). Z H. Brodu bychom odjížděli sp. vlakem buď ve 14:03 nebo v 16:03 s příjezdem do Jihlavy ve 14:22 nebo v 16:22 hod. Připomínám respirátory. Na vycházku Vás zve Petr

02.05.2021: PO STOPÁCH PÁTERA JOSEFA TOUFARA - 8. 5. 2021
V sobotu 8. 5. 2021 pojedeme vlakem do Leštiny u Světlé. Odjezd náhradní autobusové dopravy do H. Brodu z Jihlavy města v 7,33 hod. v H. Brodě 7,57 hod. Odjezd z H. Brodu 9,04 hod. do Leštiny u Světlé, v Leštině 9,33 hod. Odtud půjdeme po MTZ do Číhoště. Celá trasa asi 15 km. Vrátíme se do Leštiny na vlak v 14,25 nebo 16,25 hod. do H. Brodu. Odjezd z H. Brodu autobusem( náhradní doprava) 15,05 nebo 17,05 hod. V Jihlavě 16,05 nebo 18,05 hod. Dodržet opatření vlády ohledně koronaviru. Na vycházku zvou V+J Veselí

13.04.2021: Upozornění pro členy KČT,odbor Čeřínek Jihlava
Z důvodu pokračování opatření vlády ohledně koronaviru vycházky uvedené v kalendáři na první pololetí v r. 2021 se do odvolání ruší. Případná změna bude uveřejněna na webu KČT, odbor Čeřínek Jihlava a ve skříňkách na hlavní poště na náměstí a na Vyhlídce. Výbor KČT, odbor Čeřínek Jihlava
  Vyhledávání

Vyhledat text

  Reklama
Babiččino údolí
Květnový čtyřdenní cyklozájezd se letos konal od 15. do 18. 5. 2014. Více jak třicítka cyklistů přijížděla ve čtvrtek do kraje Babiččina údolí do obce Hořičky v okrese Náchod. Větší skupina se ubytovala v penzionu Čapkův statek a skupina osmi cykloturistů z KČT Čeřínek bydlela v penzionu Rogallo. Všichni se těšili, jak si užijí krásného kraje Babičky, Barunky a dalších postav z povídek, pohádek a románů spisovatelky Boženy Němcové.

Z Jihlavy jsme vyjeli auty ve čtvrtek během dopoledne a do Hořiček jsme se dostali po poledni. Zůstalo nám dost času, abychom se podívali pěšky po obci, které vévodí kostel sv. Ducha. V roce 1828 byla přistavěna věž se zvonicí. V parčíku před hostincem stojí pomník lidového léčitele zlomenin Antonína Picha. Obec Hořičky se proslavila za první republiky, kdy zde provozovali sanatoria na napravování zlomenin a kloubů MUDr. Kašpar Rosa a MUDr. Alois Kutík.
Pamětní deska Julia Zeyera, umístěna na budově hostince nám oznamuje, že zde básník prodléval po troje prázdniny. Na jednom z domků je pamětní deska věnovaná Josefu Čapkovi. Z obce jsme se po směrovkách vydali na nedalekou Barunčinu vyhlídku. Naskytl se nám krásný pohled do kraje.
Večer jsme se sešli s ostatními na Čapkově statku, kde byla večeře.

Penzion Rogallo

upravená zahrada u penzionu

upravená zahrada u penzionu

výhled ze zahrady

památník A. Picha

kostel sv. Ducha

hostinec

deska J. Zeyera



na Barunčině vyhlídce


Barunčina vyhlídka

Penzion Čapkův statek

zahrada Čapkova statku

klepadlo na statku


Druhý den v pátek už na nás netrpělivě čekala kola. Hned po bohaté snídani v penzionu Rogallo jsme se pořádně a teple oblékli, jak jen to na kola jde, a vyrazili vstříc silnému, chladnému větru směrem do Babiččina údolí. Po pár kilometrech jízdy jsme přijeli k padlému stromu, který zatarasil celou silnici. Auta se musela vracet a my jsme kola přes nečekanou překážku přenášeli. Pokračovali jsme ještě kousek lesem se strachem, aby nespadly ještě další stromy. Oddechli jsme si, až jsme vyjeli z lesa. Jak jsme klesali do údolí, vítr slábl. Naučná stezka Babiččino údolí nás dovedla ke Starému bělidlu.


v pátek ráno u Rogalla


snídaně v Rogallu


netrpělivá kola

nečekaná překážka

před Mečovem

Červený most

řeka Úpa



Pohodelská lávka

řeka Úpa z Pohodelské lávky

Bílý most

Viktorčin splav

Viktorčin splav


K našemu překvapení jsme se tu setkali s našimi kamarády z Čapkova statku. Na Starém bělidle jsme si společně poslechli povídání o starých zvycích a o životě Barunky a babičky. Při vyprávění jsme se už schovávali před drobným deštěm. S nadějí, že brzy déšť ustane, jsme se s našimi známými rozloučili a pokračovali každá skupina jiným směrem. My jsme dojeli do nejbližší restaurace. Teplý čaj, polévka a teplo z teplometu nás sice ohřálo, ale ten protivný déšť trval, ba dokonce sílil. Čekat už nemělo význam, nezbývalo, než se vydat nejkratší cestou do Hořiček. Poslední úsek naší strastiplné zpáteční cesty jsme čelili nejen mokrým přívalům vody, ale i silnému nárazovému vichru, který s námi cloumal a občas jsme měli co dělat, abychom se udrželi v sedle. Po návratu a pomalém sušení u teplých těles topení nám už bylo dobře a těšili jsme se na sobotu, že třeba bude líp.

setkání na Starém bělidle

komora ve Starém bělidle

světnice ve Starém bělidle

 Staré bělidlo

staré vrby u Starého bělidla

Babička s vnoučaty - pomník z r. 1922

Babička s vnoučaty a s námi

... a začalo pršet

na cestě do penzionu

na cestě do penzionu


V sobotu ráno bylo o něco málo tepleji a už nefoukal tak silný vítr, ale obloha byla zatažená. Vypravili jsme se na objížďku vodní nádrže Rozkoš. Po cestě jsme si užívali hezké, i když podmračené krajiny a považovali si toho, že neprší. Přijeli jsme do přírodní rezervace Dubno. Vede tudy také trasa NS Po stopách války 1866. Právě v době, kdy jsme tady projížděli, tu probíhal pochod Václavice – Havlovice. Pořadatelé nás srdečně vítali a zvali nás k účasti na pochodu. Měli jsme jiné plány, tak jsme s díky odmítli. Přesto jsme ale dojeli na jednu kontrolu pochodu u památníku Dubno. Své kontrolní stanoviště tady měli dva vojáci v dobových uniformách. Kromě dobové vizáže měli ještě hodně znalostí o historii tehdejších bojů. Mnoho nám toho s nadšením vyprávěli a nechali nás potěžkat si pušku předovku s bodákem. Dozvěděli jsme se, že tady 28. června 1866 probíhaly nejtěžší boje této bitvy války mezi Rakouskem a Pruskem. Památník – Spící lev stojí na místě hrobu padlých.

už zase na cestě

na cyklostezce okolo Ratibořického zámku

Ratibořický zámek

Dubno - přírodní rezervace

Dubno

stanoviště u památníku

ukázka z knihy (bývalý pomník v Jihavě)

zapálený výklad o historii bojů


manipulace s puškou nebyla jednoduchá

malí záškodníci u památníku

malí záškodníci u památníku

u památniku padlých v bitvě 28. 6. 1866


Od památníku jsme jeli dál a v obci Václavice jsme vystoupali do dlouhého a prudkého kopce, kde jsme se opět potkali se soukmenovci z Hořiček. Potom jsme ještě pokračovali asi kilometr stále do kopce nad Václavice na bojiště Branka. A zase jako včera, začalo drobně pršet. Sjeli jsme zpět dolů těžce vystoupaný kopec a pokračovali po trase kolem Rozkoše.

vodní nádrž Rozkoš

Václavice

Václavice

Dobenín - bojiště 1866



setkání ve Václavicích

bojiště Branka

vodní nádrž Rozkoš


Dost se rozpršelo. V České Skalici jsme zakotvili v restauraci „Na Bojišti“ a znovu čekali a doufali, že se počasí umoudří. To se nepovedlo, tak jsme se do nečasu vrhli a spěchali do našeho útočiště v Hořičkách. Aspoň tentokrát už nefučel takový vítr.

útěk před deštěm do rest. "Na Bojišti"

tak do tohoto se musíme stejně vydat

Na večeři do penzionu Čapkův statek jsme tentokrát jeli auty, protože déšť stále trval, a už toho mokrého bylo dost. Zato nás čekala výborná večeře, jako ostatně každý den. Vařili chutně a porce byly veliké.

jídelna v Čapkově statku




Nedělní ráno bylo opět bez deště. Hned po snídani jsme se chystali k odjezdu. Naložili jsme kola. Ještě jsme se pokochali krásnými výhledy ze zahrady a areálu penzionu Rogallo.

nedělní ráno

nedělní ráno o trochu později


nemůžeme se nabažit té krásy kolem

pohledy do kraje před odjezdem

pohledy do kraje před odjezdem


rozloučení s Rogallem

odjíždíme


Potom jsme jeli na Kuks. Tam jsme se moc nezdrželi, protože v barokním areálu probíhaly rozsáhlé opravy a Kuks byl uzavřen.

Kuks je uzavřen

Kuks je uzavřen

Labe po vydatných deštích

Hospital Kuks


Dohodli jsme se, že když ne Hospital Kuks, tak budou mašinky. Pokračovali jsme do Jaroměře a navštívili Železniční muzeum ve více než sto let staré výtopně parních lokomotiv. Tam byl Fanouš ve svém živlu. Něco nám pověděl o lokomotivách a přiblížil práci na nich.

Železniční muzeum v Jaroměři

ozubnicová lokomotiva z r. 1901


silniční podvalník


Fanouš je ve svém živlu

lávkový vůz - r. výr. okolo 1870

stejně nakonec pojede autem


Po prohlídce muzea jsme nasedli do automobilů a jeli směr Jihlava. Cestou ještě byla krátká zastávka ve Slatiňanech na oběd, a pak už hurá domů.
Čtyři dny, prožité ve Východočeském kraji, jsme si užili ke spokojenosti. Setkávali jsme se tu s příjemnými lidmi, zvláště milá a ochotná byla obsluha v obou penzionech, kde probíhaly snídaně a večeře. Ubytování moc hezké.
Trochu nás pozlobilo počasí, ale to nikdo neovlivní. Musíme to brát tak, jak to je. A v dobré partě je slunce stále.
Zájezd a ubytování nám připravil a zajistil MUDr. Jaroslav Šilhan. Bylo to všechno perfektní.


| Autor: Jirka | Vydáno dne 22. 05. 2014 | 2212 přečtení |
Zdroj: text:V. Veselá, foto: V. Veselá, J. Veselý |
| Informační e-mail | Vytisknout článek |

 

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server