Kraj pod Javořicí

Autor: Jirka <jves31(at)seznam.cz>, Téma: Informace, Zdroj: text a foto: Marta Drobná, Vydáno dne: 04. 10. 2016

První říjnovou sobotu jsme se s Martou a s Mirkem vypravili do kraje pod Javořicí. V počtu 26 turistů jsme přijeli na vlakovou zastávku do Horní Vilímče.

Tady nám Marta představila dnešní program a připili jsme a poblahopřáli Marcele k narozeninám.
Poté jsme vyšli směrem ke vsi a hned na jejím počátku jsme odbočili doleva na polní cestu lemující trať. Poklid venkovského prostředí narušilo nečekaně několik nákladních aut plně naložených kukuřičnou řezankou.
Okolo rybníka jsme dospěli do obce Prostý s několika stylovými chalupami. Za vsí naše cesta pokračovala k dalšímu rybníku s pěkně upraveným okolím. K odpočinku a ke svačině jsme si vybrali necelý kilometr vzdálený menší rybníček.
Následovala polní cesta lemovaná mladými břízkami. Mírný větřík příjemně osvěžoval teplý vzduch a my jsme po dalším kilometru stanuli v obci Vesce. Krátce jsme se zastavili u rodného domu hudebního skladatele Václava Judy Novotného, který se zde v r. 1849 narodil.
Přesně jeden kilometr zbýval do městečka Počátky, jehož městské jádro je památkovou zónou. Zastavili jsme se na náměstí u kostela sv. Jana Křtitele z 2. poloviny 13. století. Opravené, barevně lahodné domy na náměstí a celkový poklid působí pozitivně na každého návštěvníka města. K občerstvení jsme zvolili Hostinec U Karásků. Bez povšimnutí nezůstala ani cukrárna na náměstí.












Zpáteční cestu jsme nastoupili po půl jedné po silnici kolem Klátovského mlýna a několika rybníků. Část skupiny pak odbočila na louku a do údolí k Balkovu rybníku s nádherným pohledem na protější Kopejtkův mlýn. Balkovým peklem jsme pokračovali divokým úsekem ke skalám a na hráz rybníka až na lesní cestu ke Kopejtkovu mlýnu - krásnému stavení s mohutným dubem a neopakovatelnou atmosférou. Škoda, že nebylo více času na řádné pokochání se těmito krásami. Vzhledem k tomu, že do odjezdu rychlíku ze zastávky Počátky – Žirovnice zbývala asi čtvrthodinka, urychleným tempem jsme stoupali do mírného kopečka vesničky Stojčín. Došli jsme včas, a dokonce bylo několik minutek k dobru.












Za okny rychlíku se míhala zlatě ozářená Vysočina a my jsme si považovali toho, že nám příroda dopřála tak výjimečně teplý podzimní den.