Hlavní menu
  Novinky
28.07.2020: ZRUŠENÍ POCHODU 1.8.2020
Vážení přátelé, bohužel dle rozhodnutí zastupitelstva v Sobíňově a na základě opatření Krajského úřadu se setkání a pochod 1.8.2020 "LÉTO V ŽELEZNÝCH HORÁCH"  ruší. Je nám to líto, ale nedá se nic dělat, zdraví je přednější. Za KČT, odbor Havlíčkův Brod - Jaroslava Kohoutová POZOR: Náhradní vycházka za Sobíňov 1. 8. 2020 - Okolo Dobronína Pojedeme do Dobronína v 10,22 hod z hlavního nádraží, příjezd Dobronín 10,33 hod. Délka vycházky asi 8 km. Zpáteční odjezd z Dobronína 13,25 hod. nebo 15,25 hod. Příjezd Jihlava 13,36 hod. nebo 15,36 hod. Na vycházku zve Eva

25.07.2020: LÉTO V ŽELEZNÝCH HORÁCH -v sobotu 1. srpna 2020
Podrobnosti ve skříňkách KČT Čeřínek, u nádraží a na budově pošty na náměstí Odjezd z Jihlavy hl.n. 7,37 hod. do H. Brodu, z H. Brodu 8,03 hod. - Sobiňov 8,34 hod. Zpáteční: Sobíňov 13,25 hod. do H. Brodu, z H Brodu 14,03 hod. Jihlava 14,22 hod. Nebo Sobíňov 15,25 hod. H. Brod 15,53 hod. z H. Brodu 16,03 hod. v Jihlavě 16, 22 hod. Na vycházku zve Pepa.

06.07.2020: Pozor-Pozor -Sobotní vycházka - se překládá na neděli 12. 7. 2020
V neděli 12. 7. 2020 pojedeme do Ždírce, autobusem z Jihlavy autobusové nádr. st. č. 21, v 7,05 hod. Ze Ždírce půjdeme do Věžničky, Polné, N. Dvory, Dobronín. Z Dobronína odjedeme vlakem v 15,25 hod. Na vycházku zve Eva.
  Vyhledávání

Vyhledat text

  Reklama
Zima u Sázavy
V sobotu 8. února jsme se vydali s Mirkem a s Martou k zimní Sázavě. Naše početná, dvaatřicetičlenná turistická skupina jela do Sázavy u Žďáru společně s podobně početnou výpravou turistů z Čáslavi. Pochod jsme zahájili pod dočasně zataženou oblohou, na sluníčko po mírně mrazivé noci jsme si museli počkat.

Naše první zastavení bylo na okraji obce Sázava, u Janáčkova mlýna, který byl v provozu už v první polovině 17. století a zanikl až v roce 1919. Nedaleko tohoto mlýna se nacházel bývalý hamr, později Pekelský mlýn. Po chvíli jsme pak minuli boží muka z roku 1739, která jsou nejstarší památkou obce.

přivítání na vycházce


do Sázavy u Žďáru

historie Sázavy

Janáčkův mlýn

u mlýna

u kapličky z r. 1784


Ulička vedoucí okolo evangelického kostela z roku 1785, postaveného krátce po vydání tolerančního patentu Josefa II., nás přivedla k plastice slona od Michaela Olšiaka, známého sochaře Žďárska, autora četných plastik nejen na území našeho kraje. Máme za sebou necelé dva kilometry od vlakové zastávky a jsme v místě, kde silnice přetíná bývalou železniční trať, pozdější vlečku z Německého Brodu do Žďáru nad Sázavou. Koleje byly sneseny a na místě původní trati vznikla před několika lety vyhledávaná cyklostezka. Díváme se na zbylou část kolejí vedoucí do areálu sázavské firmy a uvědomujeme si, že je to poslední památka na dávné časy. V roce 1898 tudy projel první vlak.

evangelický kostel z r. 1785

slon od M. Olšiaka

zbytek staré železnice


Vstupujeme na deset kilometrů dlouhou cyklotrasu, která má v zimě tu výhodu, že je bez cyklistů a bruslařů, proto je ideální k pěší cestě. Dnes je asfalt místy zledovatělý, louky u řeky mírně zasněžené. Není to sice pravá zimní idyla, ale jsme rádi i za to málo sněhu. Asi po dalším kilometru nás čeká krásný pohled do údolí řeky a na protější mohutný, několika obloukový kamenný železniční most. Na chvíli se zastavíme, abychom si toto vzácné místo náležitě užili. Přejeme Věrce k narozeninám, občerstvujeme se a jsme přesvědčeni, že na společné fotografii s parádním mostem v pozadí nám to hodně sluší.

kamenný obloukový železniční most




Cesta vede dál v blízkosti řeky přes očíslované lávky a železniční přejezdy. Některé úseky jsou mimořádně romantické se skalami porostlými stále zeleným kapradím a mohutnými jehličnany. Některé stromy byly vykáceny, ale většinou jsou zdravé a svěží. Na odpočívadle u vlakové zastávky Nížkov svačíme a těšíme se na postupně vycházející sluníčko. Míjíme Ronov nad Sázavou, který se pyšní sochou draka, jehož autorem není nikdo jiný, než nám známý a dnes již zmiňovaný sochař Michael Olšiak.

práce v lese

na cyklostezce


řeka Sázava

svačina u Nížkova



na cyklostezce


Z Ronova do Přibyslavi není daleko, obzvláště pokud má turista dobrou motivaci. Restaurace U Kubínů byla dobrou motivací a zaslouženou odměnou. Byli jsme vítanými hosty. Někteří využili ke své spokojenosti vyhlášené přibyslavské cukrárny a chvála zákusků nebrala konce. Na závěr se někteří prošli k nejstarší dominantě města, gotické věži z roku 1497, která se sousedním barokním kostelem Narození sv. Jana Křtitele, bývalým ženským špitálem a netypickým morovým sloupem tvoří nejkrásnější část města Přibyslav.


Přibyslav

Přibyslavský zámek


v restauraci


úzkou uličkou ke kostelu sv. J. Křtitele

netypický morový sloup


starý špitál


Krátce jsme poseděli v čekárně nově zrekonstruované nádražní budovy a osobním vlakem v 14,43 hodin odjíždíme domů.


v čekárně na nádraží

už přijíždí vlak


Za okny vlaku se míhají následky bobřího řádění a my si vezeme v batohu nové zážitky, které se postupně proměňují ve vzpomínky. Ty dnešní měří asi třináct a půl kilometru.


| Autor: Jirka | Vydáno dne 10. 02. 2020 | 388 přečtení |
Zdroj: text: M. Drobná, foto: V+J Veselí, E. Horská, M. Barnet |
| Informační e-mail | Vytisknout článek |

 

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server