Hlavní menu
  Novinky
11.08.2018: CESTAMI JAROSLAVA HAŠKA - v sobotu 25. srpna 2018
Podrobnosti o pochodu ve skříňkách KČT,odbor ČeřínekJihlava Odjezd vlakem z hl.n. 7,27 hod do H. Brodu, přestup na rychlík do Světlé n Sáz. Příjezd Světlá 8,14 hod. Přestup na os.v. Světlá město. Odjezd ze Světlé město 14,40 hod. přestup ve Světlé 14,47 hod. Příjezd H. Brodu 15,05 hod. Odjezd z H. Brodu 16.05 hod. Příjezd Jihlava 16,35 hod. Na pochod do Světlé n. Sázavou zve Pepa

05.08.2018: Sobotní vycházka na SÁDEK
V sobotu 11. 8. 2018 pojedeme rychlíkem z Jihlavy hl. n. v 8,40 hod. do Okříšek, kde přestoupíme na os. vlak do Šebkovic. Ze Šebkovic půjdeme na Sádek. Odjezd z Kojetic na Moravě v 16,21 hod. do Okříšek, kde přestoupíme na rychlík do Jihlavy. Příjezd do Jihlavy v 17,18 hod. Jízdenku zakoupit do Šebkovic. Zpáteční z Kojetic na Moravě do Jihlavy. Na vycházku zve Pepa.

25.07.2018: Léto v Železných Horách 4. 8. 2018
Podrobnosti ve skříňkách KČT, odbor Čeřínek Jihlava u hlavního nádraží a u pošty v Komenského ulici. Odjezd vlakem z hlavního nádraží v 6,05 hod., přestup v H. Brodě, příjezd do Sobíňova v 7, 39 hod. Odjezd ze Sobíňova ve 13,18 nebo 15,24 hod. Příjezd Jihlava 14,34 nebo 16,35 hod. Cykloturisty zve J. Veselý a pěší turisty J. Kaman
  Vyhledávání

Vyhledat text

  Chata Čeřínek
  Reklama
Vlastivědná vycházka v okolí Kamenice u Jihlavy
Sobota 14. dubna 2018
Trasa vycházky: Přímělkov (480 m n. m.) – Bílá hora (659 m n. m.) – Kamenice u Jihlavy (550 m n. m.) – Kamenička – Řehořov (650 m n. m.) = 15 km
Do turistického kalendáře odboru KČT Čeřínek Jihlava byla zařazena vycházka s ústředním bodem v Kamenici, starobylém a historicky významném městečku, jehož okolní kopce poskytují překrásné výhledy po velké části Vysočiny. Pořadatelé akce M+M Svatošovi se pokusili částečně navázat na trasu, kterou s turisty touto krajinou v opačném směru procházeli v dubnu 2008 – tehdy nepřálo počasí, letos byly výhledy po páteční podvečerní bouřce jasné a vyčištěné až k obzoru: co víc si mohlo 26 účastníků vycházky přát?

V 7.30 jsme vyjeli vlakem z hlavního jihlavského nádraží, před osmou hodinou Mirek účastníky přivítal poblíž přímělkovského splavu, odkud jsme se neznačenou cestou vydali vzhůru po zalesněném svahu a dále pastvinami, dokud jsme nedosáhli náhorní plošiny nad údolím řeky Jihlavy a neinkasovali první z líbezných výhledů na zříceninu hradu Rokštejn na pravém břehu řeky. Stoupali jsme dál a užívali si výhledů – nejblíže byly okolní vesnice: Přímělkov, Střížov, Luka nad Jihlavou, Otín, Jeclov, v dálce jsme viděli Vysoké Studnice, Velký Beranov, v údolí pod námi tušili Vržanov, Horní a Dolní Smrčné… Na obzoru se temně rýsovaly Černé lesy a kopce kolem Třebíče, jimž vévodí Klučovská hora, jen ruku natáhnout a mohli bychom se dotknout zalesněného kopce Prosejn, kde kdysi bývala osada…

 v Přímělkově



Mirek vítá účastníky


neznačenou cestou




směr cesty


na pastvinách

výhled na Rokštejn

hrad Rokštejn


před námi Bílá hora

v těchto místech bývala osada...


Když jsme se vynadívali, soustředili jsme pozornost na Bílou horu, na jejímž úpatí jsme stáli, a která byla naším prvním cílem. Už nějaký čas se proslýchá, že nadšenci z okolních obcí usilují o vybudování rozhledny na vrcholku hory. Při dostatečné výšce (hovoří o 25 metrech) by poskytovala kruhový rozhled po značné části Vysočiny a ani historický náboj by nechyběl – dne 14. ledna 1646 se na Bílé hoře odehrála bitva mezi císařskými vojáky a Švédy pod velením obávaného plukovníka Samuela Österlinga. Švédové se přes Radošov a Prosejn vraceli do Jihlavy z úspěšného přepadu Třebíče a také na Bílé hoře císařské vojsko porazili.
Na vrcholku Bílé hory jsme zjistili, že v minulosti ukousl jeden její svah kamenolom, přesto je hustě zalesněný vrch, patřící do katastru Kamenice, nabit zvláštní atmosférou.

pod vrcholem Bílé hory


na Bílé hoře


Sestoupili jsme z Bílé hory, vyšli z lesa a otevřela se před námi spanilá krajina kolem městečka Kamenice, rozloženého v úžlabině (550 m n. m.) obklopené táhlými vrchy, až o 100 metrů vyššími. Ve 12. století tu při prastaré křižovatce cest z Čech na Moravu vznikla ves a kostel zasvěcený sv. Jakubu Většímu.
Na obzoru nás zdravila bílá řehořovská kaplička sv. Antonína, za jasných dní jako maják viditelná z podstatné části Vrchoviny, vlevo zakončovala výhled majestátní Kamenická strážka (618 m n. m.) – tu je nutné zdolat při cestě do Vržanova (≈ 60 obyvatel), jedné z místních částí Kamenice. K městysi administrativně patří i obce Kamenička (≈ 160 občanů) s osadou Brodek a Řehořov s asi 270 obyvateli, kde zakončíme dnešní putování.
Všechny jmenované obce (ale i mnohé jiné) se začaly rozvíjet na panství třebíčského kláštera benediktinů založeného v roce 1101 – ten byl hospodářským i kulturním centrem jihozápadní části Českomoravské vrchoviny.



v dálce Luka


už je vidět Kamenice

na suchém poldru u Kamenice


Považovali jsme si mírného klesání do centra městečka a pohodu jsme umocnili návštěvou jedinečně zachované kamenické tvrze, kde jsme si prohlédli přírodovědnou expozici, různé historické předměty a seznámili se s někdejšími významnými osobnostmi a místními rodáky. Dozvěděli jsme se z nejstarších písemných pramenů, že v 16. století provedl lékař Jakub z Kamenice první pitvu.
Tvrz vznikla pravděpodobně ve 14. století, dnešní podoba je z poloviny16. století, kdy byla renesančně přestavěna a na psaníčkové fasádě ozdobena mravoučnými citáty. Nad vchodem zaujmou návštěvníky erby majitelů tvrze – Osovských z Doubravice, Žerotínů a Valdštejnů – na přelomu 16. a 17. století zde jako na letním sídle pobývala Kateřina z Valdštejna, sestra slavného vojevůdce Albrechta.
V muzeu jsme žasli nad dochovanými dřevěnými rourami z roku 1576 pro vedení vody do dvou kamenických kašen – tento vodovod sloužil až do roku 1909!
Kamenice podlehla v roce 1574 obrovskému požáru, po obnově se začala rozrůstat, takže kolem poloviny 17. století byla téměř stejně velká jako centrum panství Třebíč (≈ 1 000 obyvatel), dnes v Kamenici včetně místních částí žije téměř 1 950 občanů.

Kamenická tvrz

expozice ve tvrzi



expozice v muzeu




Nedaleko tvrze jsme se zastavili u pamětního kamene věnovaného hudebnímu velikánovi Františku Vincenci Kramářovi (1759–1831), zdejšímu rodákovi, váženému skladateli, žijícímu u vídeňského císařského dvora.
Pokračovali jsme kolem rodného domku akademika Jana Koldy (1895–1958), významného vědce, který se zabýval nemocemi domácích zvířat, pověděli jsme si o zdejší rodačce, sběratelce lidových písní a etnografce Františce Kyselkové, rozené Klimešové (1865–1951), spolupracovnici Leoše Janáčka, zastavili se u pamětní desky na domě, kde žil lékař-lidumil MUDr. Arnošt Kába (1874–1962) a povídali si o několika dalších zajímavých občanech kamenických.

Kamenice



Vystoupali jsme po schodech vedoucích ke kostelu sv. Jakuba Většího a dříve než jsme zašli na starý hřbitov, užívali jsme výhledu na dva nejbližší výrazné kopce, Kamenickou strážku a Bílou horu.
Už několik desítek let slouží občanům asi 150 metrů od kostela vzdálený nový hřbitov, na starém však zůstaly některé kamenné a železné kříže a na jaře ještě pořád vykvétají sněženky a narcisy, zasazené kdysi pozůstalými na hrobech jejich blízkých…
Zašli jsme ke kříži se jménem Václava Jonáše († 1913), dědečka rakouského spolkového prezidenta Franze Jonase (v úřadě byl v letech 1965–1974) a pověděli si sladkobolný příběh o úspěšné operní zpěvačce Antonii Zalabové (1820–1894), pochované na zdejším hřbitově (přesné místo není známo). Narodila se v Řehořově Františku Zalabovi, pekaři, a jeho ženě Rosalii. Díky svému mecenáši, císařskému skladateli Františku Vincenci Kramářovi, který ji při své návštěvě rodné Kamenice slyšel zpívat v kostele, odešla do Vídně a stala se uznávanou koncertní pěvkyní, pak sólistkou vídeňské, pařížské i petrohradské opery – při své hvězdné kariéře užívala pseudonym Josephine Salaba. Bohužel se na konci života ocitla v bídě a nouzi, zřejmě vinou neuvážených finančních investic, a byla po tehdejším způsobu odeslána na svou rodnou obec, aby se o ni postarala.

hrob dědečka rakouského prezidenta

starý hřbitov v Kamenici


Z Kamenice jsme pokračovali v cestě po zeleně značené turistické trase, která vedla přes Kameničku, z níž jsme opět při úchvatných výhledech do širokého okolí mírně stoupali směrem k Řehořovu, který se rozložil na svahu kopce označeného v mapách výškou 650 metrů nad mořem. Od dříve zmíněné kapličky sv. Antonína, která sloužila dávným formanům pro orientaci, byl kruhový rozhled – nejblíže nenápadný Kopeček (627 m n. m.), přesto také odevšad viditelný, a za ním dvacet kilometrů dlouhé pásmo Arnoleckých hor s nevyšším kopcem Havlinou (707 m n. m.) dobře patrném kvůli červenobílému vysílači, a elegantní Dědkovskou horou (694 m n. m.) skoro v závěru masivu; zahlédli jsme i náznak Žďárských vrchů… Na straně druhé se nám v dálce milostivě ukázala sama královna Českomoravské vrchoviny, 837 metrů vysoká Javořice.

z Kamenice do Kameničky

kaplička u Kameničky


nad Kameničkou

cestou k Řehořovu

odpočinek na kládách




kaplička sv. Antonína nad Řehořovem

na obzoru Arnolecké hory

výhledy od sv. Antonína







Kolem Božích muk s lichoběžníkovým půdorysem a asymetrickou zděnou střechou s kovovým křížkem na vrcholku, postavených v roce 1689 jako poděkování za odvrácení moru, jsme sešli do středu obce Řehořov, pravděpodobně vzniklé blízko zemské stezky už na konci 11. století – první písemná zpráva pochází z roku 1377: v I. jihlavské městské knize je zápis o prodeji dříví z lesa u Řehořova. Povídali jsme si o zdejší rychtě, rytířské tvrzi a posléze dědičné císařské poště a Ignáci Semschovi i jeho potomcích, zmínili jsme zajímavé historické události.

v Řehořově

Boží muka v Řehořově

u pomníku poštmistra z Řehořova


pohled na Havlínu a Dědkovskou horu


Ukončení 15 km dlouhé vycházky jsme zvolili poblíž barokního sloupu s nedávno restaurovanou sochou sv. Jana Nepomuckého, který pochází z období kolem roku 1750 – další historické památky se v obci, během staletí často navštěvované drancujícími vojsky, nezachovaly.

socha sv. Jana Nepomuckého

k zastávce autobusu




Z Řehořova jsme odjeli v 16 hodin autobusem.


| Autor: Jirka | Vydáno dne 16. 04. 2018 | 348 přečtení |
Zdroj: text: M, Svatošová, Foto. V a J Veselí, M. Svatoš |
| Informační e-mail | Vytisknout článek |

 

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server