O prázdninách se šest cykloturistů ubytovalo v soukromé chatě příbuzných jedné z turistek v Heřmanově Městci. Od soboty 8. 8. 2020 do čtvrtka 13. 8. 2020 projížděli na kolech okolí nevelkého města v okrese  Chrudim. Jižním směrem od města se rozkládá chráněná krajinná oblast Železné hory.  

Právě Železné hory nás lákají už dávno k vyjížďkám, o tom svědčí naše výlety a pobyty - třeba v Horním Bradle a Vršově v předchozích letech např.  2012 nebo 2019

V sobotu odpoledne, kdy jsme se ubytovali, udělali jsme si krátkou vyjížďku: Vyžice, Sušice, Prachovice, Vápenný Podol, Úherčice a Heřmanův Městec. Najeli jsme 27 km a večer na prostorné zahradě u chaty jsme pozorovali západ slunce.













Neděle slibovala opět velmi teplé počasí a naše skupinka se vydala hned po snídani na další výjezd směrem Ronov nad Doubravou. Z Ronova se po nějakém čase dostala do obce Pařížov, u které je krásné vodní dílo v údolí řeky Doubravy. Zklamání však přišlo hned u vstupní brány. Z technických a bezpečnostních důvodů není přístup na hráz přehrady pro veřejnost povolen. Pařížovskou přehradu, která patří mezi kulturní technické památky, už někteří navštívili dříve, ale jiní toto vodní dílo nyní mohou obdivovat jen z fotografií. 













Nedá se nic dělat, pokračujeme dál. U Běstviny je hostinec Na Křížovce a horko je zničující. Stavíme se tady na něco studeného. Ledová káva a Tonik s ledem vlije zase trochu chladnější energie do žil. Okolí hospůdky je přímo pohádkové. Výzdoba zde nasvědčuje, že  tady probíhají často svatby. Nalákala i Majku s Víťou, kteří za dva dny oslaví 58 společných let. Ještě sportovní foto pod svatební bránou a jede se dál. Večer u chaty byl opět krásný západ sluníčka a později se u lampy roztančily malé můry a vytvářely pomocí světla řetízkové kreace. 









V pondělí před odjezdem na další etapu se nejprve hledal vypnutý telefon. Našel se v botě venku před vchodem, čekal tam už od večera. Bylo to úsměvné a s tou veselou náladou se skupinka rozjela na cestu kolem Sečské přehrady. Bylo zase velké vedro a tak voda v přehradě lákala ke koupání. Jen Věra a Jirka měli plavky, tak si v příjemně osvěžující vodě zaplavali. 












Potom jízda pokračovala do Klokočova, kde se nachází tisíciletá lípa - jedna z nejstarších žijících památných stromů v Čechách. Obdivovali jsme její krásnou korunu. Kmen má vyztužený obručemi a dutina je zastřešená. Je vidět, že je o tento vzácný strom dobře pečováno. 






U lípy nás zastihly tmavé dešťové mraky. Doufali jsme, že to bude jen nějaká přeháňka, ale nebyla. Ujížděli jsme před tím největším lijákem a bouřkou až do Horního Bradla. Tam se schovali pod slunečníky v hospodě, kde jsme přečkali největší přívaly vody. Potom nám nezbylo, než se vydat na další cestu, ale už v menším dešti. Ještě jsme se zastavili na hrázi Sečské přehrady. Stále pršelo až do Heřmanova Městce. Měli jsme za sebou 65 km a v cíli konečně přestalo pršet. Mokří jsme byli úplně celí. Nakonec se i ten západ slunce vydařil.







  V úterý nás čekala cesta okrajem Pardubic do Lázní Bohdaneč. Obavy ze silničního provozu se nenaplnily, protože v rovinatém terénu u Pardubic je mnoho cyklostezek vedle frekventovaných silnic. Lázně Bohdaneč leží asi 10 km od Pardubic. Je to pěkné lázeňské město. Zase bylo strašné horko, tak jsme se chtěli osvěžit. Zavřená cukrárna a návštěva rodinné kavárny nám optimismu nepřidala. Turek za 65,- není zrovna náš oblíbený šálek kávy. 








Cesta zpět vedla přes Živanice, Veselí a Svinčany do Heřmanova Městce.






Večer u chaty jsme poseděli a oslavili výročí svatby už zmíněných manželů Majky a Víti.









Ve středu byl skoro odpočinkový den. Jirkovi se včera u Pardubic podařilo zlomit špici u zadního kola, tak si ráno kolo odvezl do cykloservisu. Oprava měla trvat celé dopoledne, tak jsme se vydali do města. U židovské synagogy jsme zjistili, že bude otevřená právě dnes odpoledne. Naplánovali jsme si tedy dopolední prohlídku města.












Odpoledne jsme vyrazili už na kolech právě k synagoze. Tady jsme si zaparkovali kola a na prohlídce galerie a synagogy jsme strávili téměř dvě hodiny. Bylo to velice zajímavé. Paní průvodkyně poutavě vyprávěla a ochotně odpovídala na naše zvědavé otázky.





  Od synagogy naše putování pokračovalo na rozhlednu Barborku. Je to malá rozhledna, vybudovaná v roce 2003. Je vysoká 13,5 m a vyhlídková výška je 10 m. Přestože není velká, je z ní vidět široké okolí. Je postavená nedaleko lomů a také v jejím areálu jsou vystaveny různé kameny se jmény a popisem, odkud pocházejí. V areálu se ještě nachází mnoho různých cvičících předmětů, prolézaček a kolotoč pro děti. Při akcích tu bývá otevřen i stánek s občerstvením. 













Moc se nám u rozhledny Barborky líbilo. Tím jsme završili náš pobyt v Heřmanově Městci.



Druhý den ve čtvrtek 13. 8. 2020 jsme se rozloučili s příjemným prostředím chaty a odjeli do Jihlavy.







Celkem jsme při pobytu v Heřmanově Městci ujeli na kole 224 km.