Cyklovýlet do Železných hor 2019

Autor: Jirka <jves31(at)seznam.cz>, Téma: Informace, Zdroj: text a foto V.a J. Veselí, Vydáno dne: 09. 09. 2019

Na sobotu a neděli 7. a 8. září 2019 jsme dostali pozvání z Turistického klubu Chrudimka TJ CHRUDIM na putování Železnými horami. Už několikrát v minulosti jsme tento zajímavý dvoudenní výlet absolvovali. Někdy pěšky, někdy na kole. V posledních letech jsme se přesný datum dozvěděli pozdě, tak pro jiné, už předem naplánované akce, se do Železných hor nejelo. Letos jsme to naplánovali předem, tak jsme mohli jet.

Celá noc z pátku na sobotu propršela a ráno to nebylo jiné. Prostě lilo jako z konve. Předpověď nebyla o nic lepší. Bylo nás 5 turistů – cyklistů, kteří se vydali na nádraží se svými koly a plni optimismu odjeli vlakem, do Havlíčkova Brodu. Pršet nepřestávalo, jen chvílemi ubralo na intenzitě a "jen" hustě mrholilo. Tak jsme se tedy vydali, zahaleni do „slušivých“ pláštěnek, směrem Železné hory.

vlakem do H. Brodu



Cesta začala docela dramaticky. Na křižovatce v H. Brodě spadly Věře cyklistické brýle. Velký provoz nedovolil se hned pro ně vrátit a jedno auto brýle přejelo. Jen to křuplo a brýle se rozletěly na několik kusů. Jednalo se o levné brýle, tak jich ani nebylo škoda a sbírat střepy Věře připadlo zbytečné a beznadějné. Víťa se pro brýle na křižovatku přece jen vrátil a posbíral jednotlivé díly, které překvapivě zůstaly celé. Brýle složil, a světe div se, nebylo na nich ani šrámu.
Z H. Brodu jsme tedy vyjeli. Asi po 9 km jízdy jsme projeli obcí Český Dvůr. Tady Věra zaznamenala, že jede po prázdném předním kole. Jirka s Víťou se dali do opravy. V tu chvíli přestalo pršet. Kolo přezuli, nafoukali a při nasazování do vidlic rámu se ozvala ohlušující rána a kolo bylo opět prázdné. Náhradní duše naštěstí ještě byla, tak celý proces přezouvání začal znovu. Tentokrát to nebyla neviditelná píchlá dírka v duši, ale pořádná neopravitelná díra. Sláva, na podruhé bylo kolo v pořádku, a mohli jsme pokračovat v cestě. Celou dobu opravy nepršelo, ale jak jsme nasedli, spustil se docela silný liják. Ten ale brzy vystřídalo mrholení a tak to šlo celou cestu. Pokračovali jsme už bez dalšího defektu do Chotěboře. V cukrárně bylo teplo a sucho, tak jsme tam chvíli poseděli u kafíčka.

zastávka v Dolní Krupé

když prší, nekoukáme na módu

jedeme do Chotěboře


doplnění vzduchu do pneumatik


Potom byla ještě zastávka v Libici n. Doubravou ve známé restauraci „U Bambuchů“. Po horké gulášovce se nám vůbec nechtělo znovu do mokra, ale cíl se blížil, tak jsme pokračovali hustým mrholením přes Chloumek do Horního Bradla a do Vršova, kde byl náš cíl. Ubytování jsme měli domluvené ve vzdělávacím a meditačním centru Oáza Srdce. Už jsme tu několikrát byli, tak nás opět potěšilo příjemné prostředí tohoto zařízení a také milá obsluha. Po dobré večeři jsme ještě chvíli rozebírali dnešní mokrou cestu a naplánovali nedělní jízdu a doufali, že už bude líp a nebude pršet.

opravený zámek v Libici n. Doubravou

zastávka na gulášovku

na Chloumku

stále mrholí


V noci ještě pršelo, ale ráno už bez srážek se válela po blízkých kopcích mlha. Po snídani jsme sbalili všechny své věci a vydali se na cestu do Havlíčkova Brodu po trase: Vršov – Prosíčka – Proseč – Seč – Klokočov – Jeníkovec – Hranice – Chotěboř – Rozsochatec – Havlíčkův Brod. Cesta tentokrát probíhala bez dalších „dobrodružných“ příhod. Zato byla bez mokrých nadílek shora a občas s pěknými výhledy. Zastavili jsme se u Sečské přehrady. Okolí přehrady bylo tiché, jakoby odpočívalo po letním provozu a po včerejším dešti.

nedělní ráno

podkroví v Oáze Srdce

cestou na Seč

na hrázi Sečské přehrady


Sečská přehrada po sezóně



Od přehrady jsme pokračovali po silnici a nad hlavami se nám ukázaly i kousky modré oblohy. Měli jsme dost času, tak jsme si zajeli do Klokočova, který v původním plánu nebyl. V Klokočově je totiž památný strom. Je to Královská lípa. Údajně tu rostla už v době knížete Václava. Lípu jsme si prohlédli a obdivovali její dlouhověkost a pokračovali do Chotěboře. V restauraci „Hrom do police“ jsme si dali malý oběd a na kávu odjeli do Havlíčkova Brodu. To byl konec našeho putování. Nasedli jsme na vlak a odjeli domů.

do Klokočova

Královská lípa v Klokočově




kmen Královské lípy

ohlédnutí za Železnými horami

oběd v Chrudimi

než nás vlak odveze do Jihlavy



Cyklisté za dva dny ujeli 93 km.
Dva pěší turisté přijeli do Vršova autem a své pěší túry absolvovali v průběhu obou dnů. V propršeném a mokrém počasí ušli asi 20 km.
Díky jim jsme na kole vezli jen nejnutnější věci, a tašky s ostatními potřebnými věcmi nám ochotně vezli autem do Vršova i potom zpět do Jihlavy.