Zima na jihu

Autor: Jirka <jves31(at)seznam.cz>, Téma: Informace, Zdroj: text: M. Drobná, foto: V + J Veselí, Libor Kaman, Vydáno dne: 18. 02. 2019

Sobotní výpravy za zimou na jihu se dne 16. února 2019 zúčastnilo 26 turistů. Půl desátý rychlík nás dovezl na zastávku Počátky-Žirovnice.

Po seznámení s programem a po úvodním občerstvení nás čekala zimní cesta lesem. V okolí Jihlavy díky teplému počasí ubylo sněhu, ale tady, v kraji pod Javořicí, bylo sněhu ještě dost. Lesní cesta, sněhová i ledová, byla díky intenzivní těžbě dřeva rozvlněná koly těžkých strojů. Naše tempo jsme museli přizpůsobit těmto podmínkám. S jedním „chyceným zajícem“ bez následků jsme ji zvládli šťastně. Na oslavu této skutečnosti jsme posvačili.

přivítání na vycházce

po namrzlé lesní cestě





hra světla a stínů



svačinka na rozcestí




Další úsek vedl po lesní silnici, která už nebyla tolik krkolomná. Minuli jsme nedalekou kapli sv. Jiljí se hřbitovem a stanuli jsme v Žirovnici u Mlýnského a Hutního rybníka pod zámkem, dříve hradem, který proslavily především zachované fresky, jedny z nejrozsáhlejších v ČR.





Žirovnice


Marta nás informovala o historii hradu a poté jsme vystoupali po kamenných schodech vedoucích k zámku. Odtud byl vidět opravený pivovar s expozicí knoflíkářství a perleťářství, či šicích strojů. Prošli jsme okolo špýcharu, jehož expozice je věnována venkovským tradicím. Zastavili jsme se u novogotického kostela svatého Filipa a Jakuba, který je také opraven a spolu s přilehlou farou tvoří pěkné zákoutí.

z historie Žirovnického zámku


u zámku

 špýchar a kostel sv. Filipa a Jakuba

ve městě


Těsně po poledni vcházíme do hotelu Artaban, kde máme zajištěné posezení v salonku. Přívětivá, svižná obsluha a dobré jídlo jsou nejlepší vizitkou takového podniku.

u hotelu Artaban

v hotelovém salonku

vedoucí vycházky




Náš odpolední program původně zacílený na rekreační středisko u rybníka Budín a Panistávek, jsme po úvodní zkušenosti s náledím v lese, zkrátili. Oba areály jsme jenom minuli a ještě předtím jsme prošli okolo mlékárny, která vyrábí známý balkánský sýr a na doporučení Pepy K. jsme navázali na pěšinu vedoucí na jiskřící zasněženou stráň. Závěr patřil krátké ledovce u silnice.


zimní potůček

zasněženou Pepovou zkratkou

ledovka u silnice


Odtud je to asi kilometr k výchozí železniční stanici.

do odjezdu vlaku je dost času


Vzhledem k časové rezervě jsme se ještě vypravili ke Kopejtkovu mlýnu u Balkova pekla, do místa, kam nás několikrát zavedl náš souputník Ing. Krejčí. Znovu jsme obdivovali romantické, vkusně opravené stavení v působivém místě na okraji lesa a vzpomínali. Ve chvíli, kdy jsme chtěli pokračovat ke Kopejtkovu rybníku, se objevil majitel mlýna, který v těchto místech od dětství vyrůstal. Pozval nás do mlýna, ukázal nám jeho zařízení a sdělil mnoho zajímavostí a osobních vzpomínek.

ke Kopejtkovu mlýnu

ke Kopejtkovu mlýnu

Kopejtkův mlýn

pozvání do mlýna


ve mlýně




Tak neobyčejný závěr dnešní výpravy jsme nečekali. Staré časy nás pohltily, a my jsme se loučili jen neradi. Čtvrthodinová cesta k vlaku nás navrátila do současnosti. Dnešních téměř dvanáct kilometrů jsme absolvovali za teplého slunečného počasí, s mírnou dávkou adrenalinu při zdolávání ledových úseků, a především v pohodě.

cesta na nádraží




Potkali jsme dvě rezavé, rozježené housenky a spatřili první letošní včelu.
Výpravu připravili původně jako pravou zimní Marta s Mirkem.