Z Dolní Cerekve do Batelova

Autor: Jirka <jves31(at)seznam.cz>, Téma: Informace, Zdroj: text V. Veselá, foto V.a J. Veselí, P. Varhaníková, Vydáno dne: 12. 11. 2017

Dva jihlavské odbory Klubu českých turistů Čeřínek a Bedřichov se domluvily a v sobotu 11. 11. 2017 se společně vydaly na podzimní vycházku z Dolní Cerekve do Batelova.

Pod vedením Majky Novákové se 13 čeřínkovských a 9 bedřichovských turistů vydalo od vlakového nádraží v Dolní Cerekvi neznačenou cestou směrem do Rohozné přes Zadní Pole do Bezděčína a Batelova.
Slunce a kupovité mráčky spolu s větrem malovaly krajinu, která se měnila přímo před očima. Nádherné výhledy jsme si užívali. Ten vítr byl dost studený, ale vymalovaná příroda a hřející sluníčko všechno vynahradilo.

v D. Cerekvi

Majka nás vítá

kostel v D. Cerekvi

podzim na zahrádce

z Cerekve

kraj pod Čeřínkem

dnes je vidět i Javořice

cesta do Rohozné




PŘIDEJ !

před Rohoznou

svačinka v Rohozné




Cesta ubíhala velmi rychle, ani jsme se nenadáli, a byli jsme u Zadního Pole. Prošli jsme malebnou krajinou kolem rybníčků .




v dálce se klidně pasou srnky

rybníčky v osadě Zadní Pole

osada Zadní Pole

ještě následky vichřice



V Bezděčíně jsme obdivovali pěknou a čistou náves. Voda se v rybníčku na návsi ale netřpytila. Byl vypuštěný a připravený k bagrování a čištění.

k Bezděčínu


Bezděčínská náves



Z Bezděčína už nebylo daleko do Batelova. Blížilo se poledne, tak už se všichni těšili do restaurace „Na Západě“ v Batelově.

k Batelovu


do restaurace Na Západě


Ošlehaní studeným větrem jsme potřebovali něco teplého, většinou si vystačíme polévkou. V restauraci bylo dostatek místa pro všechny. Na každém stole ležel jídelní lístek „ Svatomartinské menu“ s nabídkou husí polévky, různých játrových specialit, husa s knedlíkem (bramborovým i houskovým) atd. Obsluha k nám přišla brzy po našem příchodu a měli jsme si objednat nápoje. Je to tak zavedené téměř v každé restauraci, tak jsme se nijak nedivili a objednali si nápoje. Ty jsme taky vzápětí dostali. Ale potom se už nic nedělo. Čekali jsme, že obsluha přijde objednávat jídlo, ale nic. Po chvíli, kdy už jsme na stole neměli nic, kromě prázdných sklenic a zmíněného jídelního lístku, přišla obsluha (příjemná teda nebyla), jestli budeme platit. Podivili jsme se tomu, že jsme si ještě nestačili nic objednat. Tak nám docela ostře bylo řečeno, že jídlo je jen na objednávku. To jsme ovšem vůbec nevěděli, ale že by ani polévka nebyla pro náhodné příchozí, to nás trochu rozladilo. Nikde žádná rezervace, ani žádní jiní hosté (jen jedna, taky nespokojená rodinka). Nikdo nás předem neinformoval, že se tu dnes nenajíme, ale takové jednání nás překvapilo. Nejsme nároční, pochopíme, že se husa nedá nabízet bez dřívější objednávky, ale polévka? Při odchodu jsme hledali nějaké upozornění, nebo něco podobného, které jsme třeba při příchodu přehlédli, ale to jsme nenašli. Byl tam jen vyvěšen list, oznamující, že je obsluha povinna vydat účtenku, ale ani ta nám nebyla vydaná (jen, kdo si o ni požádal). Každý týden jsme na cestách, ale takovou zkušenost nepamatujeme. Pokud má restaurace otevřeno, tak nás všude uspokojili, všude jsme se domluvili. Dokonce i někde, když měli ještě zavřeno – viz. minulý týden na Křemešníku.

v restauraci


Opustili jsme restauraci a odebrali se na nádraží.

cesta k nádraží

v čekárně před odjezdem vlaku


Zkušenost v restauraci jsme hodili za hlavu a připomněli jsme si dnešní 14 km dlouhou cestu s krásnými výhledy, pochválili jsme Majku za dobře vybranou pohodovou trasu a krásné podzimní slunečné počasí.