Cesta do Kutné Hory a na rozhlednu Kaňk

Autor: Jirka <jves31(at)seznam.cz>, Téma: Informace, Zdroj: text a foto H. Belatková, Vydáno dne: 17. 10. 2017

Na sobotu 14. října 2017 si pro nás připravil první vycházku náš člen Petr Janoušek. Ráno se na jihlavském hlavním vlakovém nádraží sešlo 12 turistů a náš první cíl byl Havlíčkův Brod, zde jsme přesedli na rychlík – směr Kutná Hora.

Do Kutné Hory jsme dorazili něco po deváté hodině a hned před nádražím nás Petr seznámil s plánovaným programem – prohlídka pivovaru, rozhledna Kaňk a pak se uvidí, kolik zbude času na nějakou další prohlídku. Zároveň nás Helča posílila svým štrudlíkem. Vyrazili jsme směr Měšťanský pivovar. Po cestě jsme míjeli firmu Philip Morris, kde se vyrábí cigarety, hned vedle v obležení turistů majestátný kostel Nanebevzetí Panny Marie a Svatého Jana Křtitele v části Sedlec a už jsme se blížili k části Kutné Hory s názvem Šipší, kde sídlí Měšťanský pivovar.

Petr nás seznamuje s programem

cesta od nádraží k pivovaru

po celou dobu vidíme rozhlednu Kaňk

katedrála Nanebevz. P. Marie a sv.J.Křtitele

rybníček u pivovaru v Šipší


Na nádvoří nás už očekával náš průvodce p. Podlešák, který nás seznámil s historií vaření piva v Kutné Hoře, která sahá až do dob Václava Dačického z Heslova. Od dubna 2017 v prostorách bývalého pivovaru funguje nový minipivovar, nazvaný Měšťanský pivovar Kutná Hora. Prohlédli jsme si varnu, scezovací káď, zmutovací nádobu, dozvěděli jsme se, jak se vyrábí pivo, co je to sladina, mláto, chmelovar, trochu jsme se zchladili ve spilce, obdivovali jsme ohromné tanky s pivem, prošli jsme lahvárnu a stáčírnu piva. Prohlídka byla završena ochutnávkou piva - KUTNÁ HORA zlatá 12 a stříbrná 11. CHUTNALO!!!!

Měšťanský pivovar v K. Hoře

varna v pivovaru

na zdraví



Pak už jsme se za nádherného slunečného počasí vydali na další náš cíl – rozhlednu Kaňk. Po silnici jsme prošli částí Kutné Hory Kaňk a zamířili po ŽTZ do kaňkovského lesa. Na vrcholu kopce Kaňk jsme míjeli empírový pomník, který dal vybudovat hrabě Jan Rudolf Chotek v roce 1814 na památku havířských bouří. Blízko se nachází i vysílač, který je dobrým orientačním bodem. O tom, že se na Kaňkovských vrších těžilo stříbro, nás přesvědčila asi 30 m hluboká propadlina, která vznikla v roce 1969 zřícením komplexu starých dobývek mezi doly Kříž (Barbora) a Vidrhol na Turkaňském pásmu. Přešli jsme na MTZ a ta nás po pár metrech dovedla na Havířskou boudu, jejíž součástí je i 30 m vysoká rozhledna, která byla vybudována v roce 2013 z masivního kamenného kyklopského zdiva. Na její vrchol se dá vystoupit po 144 schodech, nebo použít výtah. Díky němu je rozhledna vhodná i pro méně pohyblivé osoby. Krytá vyhlídková terasa, s kavárnou a restaurací pro 20 osob, nabízí nejen výhled na panorama Kutné Hory, ale také do širokého okolí. Byla to krása – výhledy na všechny čtyři světové strany, nádherně zbarvená krajina, ale také i velice dobrá káva nebo zákusek. Po příjemně strávené vyhlídce jsme někdo sešel po schodech, jiný sjel výtahem dolů a naše kroky zamířily do zamluveného salonku. I když v restauraci byla svatba a všude plno turistů, tak obsluha byla velmi rychlá, pivo výtečné, polévka nebo svíčková chutnala.

pohled na rozhlednu Kaňk

upravené stezky na ŽTZ

empírový pomník z r. 1814

propadlina po těžbě stříbra

rozhledna Kaňk

Havířská bouda - restaurace

výhledy z rozhledny


výborná kávička na rozhledně

výhled na kostel sv. Barbory


rozhledna Kaňk, výška 30 m, 144 schdů


Z příjemného místa se nám ani nechtělo, ale nakonec jsme se přesto vydali na další cestu. Opět po ŽTZ. Na cestě dolů do Kutné Hory nás zaujala „příbojová facie“, která byla v r. 1933 vyhlášena jako Národní přírodní památka „Na Vrších“ – jedná se o pozůstatek křídového moře. Pomalu jsme sestupovali a jen tiše žasli nad krásami, které připravil podzim - tolik barev snad ani nemá malíř na své paletě.

cesta do K.Hory

ostrov v křídovém moři

před miliony lety tu bylo moře




Prošli jsme kolem známé Kostnice, která se opravuje, byli jsme hrdi i na velké množstvím turistů, kteří obdivovali mohutný kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele, minuli jsme muzeum tabáku a blížili se k nádraží. Příjemně naladěni jsme si udělali společné foto. Pak nás zaujala budova penzionu Sedlec, kde jsme zahlédli v zahradě různé zbytky železnice.
Petr se došel zeptat, o co se jedná a zjistil, že je to Kutnohorská zahradní železnice. Pan majitel se nás hned ujal, vše nám vysvětlil a na závěr pro nás přijel malým vláčkem. Pepa se hned nasoukal do kabinky mašinfíry a ujal se řízení vláčku, někteří z nás nastoupili do vagonku, „koupili“ si jízdenku a už se řítili krajinou.

copak jsme to objevili?

majitel nás pozval dál

že by jel vlak?

Pepa,coby mašinfíra



Škoda, že nás tlačil čas. Určitě bychom si to více užili. Tak snad příště.
Poděkovali jsme Petrovi za pěknou akci i za „objednané“ překrásné počasí.

podchod na nádraží v K. Hoře


Celkově jsme ušli 10,5 km.