Jezdovice – Špičák – Třešť

Autor: Jirka <jves31(at)seznam.cz>, Téma: Informace, Zdroj: text: Veselá, foto: Veselá, Veselý, Vydáno dne: 19. 04. 2011

Když se střídá teplo se zimou a slunce s deštěm a naopak, říká se, že je aprílové počasí. Letos v dubnu je přímo ukázkové. Jednou jsou jarní, až skoro letní teploty, a ze dne na den je vystřídají mrazíky a sníh. Starostlivě jsme sledovali předpovědi počasí, jak asi bude v sobotu. V týdnu bylo dost chladno, ráno klesaly teploty až na bod mrazu, každou chvíli pršelo a dokonce i se sněhem. Avšak v sobotu 16. 4. 2011 se vylouplo sluníčko z mlhy, skromné mráčky byly přívětivě bílé a na déšť se ani náhodou nechystaly, ani vítr nefoukal. Proto se na plánovanou vycházku na Velký Špičák vypravilo 28 milovníků vycházek po krásné Vysočině.

V Jezdovicích jsme se nejprve zastavili u dřevěné sochy horníka (tu jsme už znali z únorového výšlapu s Majkou), a u ní nás vedoucí vlastivědně poznávací vycházky pan Jan Krejčí přivítal a řekl něco o dnešním putování do Národní přírodní rezervace Velký Špičák.
Trasa: Jezdovice, alejí k Černému pařezu, Špičák, U křížku, hájovna Na Číhadle, Třešťský zámek, Třešť město a ČD.
Cesta vedla převážně lesem. Obdivovali jsme hru slunečních paprsků, protínajících lesní velikány a pavoučí sítě obtěžkané korálky rosy. Mírným stoupáním jsme se dostali na vrchol Špičáku. Zapsali jsme se do Staniční knihy a pořídili jsme vrcholové foto všech účastníků. S drobnými zastávkami jsme došli k zámeckému parku v Třešti a do města.

v Jezdovicích

seznámení s programem

dřevěná socha horníka

pavučina obtěžkaná krůpějemi rosy

hra slunečních paprsků

cesta k Černému pařezu


u Černého pařezu

Přírodní rezervace Velký Špičák

na vrchol Špičáku

přes překážky

u Staniční knihy

na vrcholu Špičáku 733m

v přírodní rezervaci

starý padlý velikán

U křížku

vedoucí vycházky M. a J. Krejčovi

Douglasky tisolisté u myslivny

ani vánek nepohnul vodní hladinou

v zámeckém parku v Třešti

na nádvoří zámku

dřevěný betlém v Třešti


Někteří jeli nejbližším vlakem do Jihlavy, ostatní se stavili na jídlo v restauraci, nebo v cukrárně. Všichni chválili dobře připravenou vycházku, pěkné počasí a příjemné chvíle s kamarády turisty. 9 kilometrů, které jsme uťapali, jsme ani nepocítili.