PO STOPÁCH ARMÁDNÍHO GENERÁLA LUDVÍKA SVOBODY

Autor: Jirka <jves31(at)seznam.cz>, Téma: Informace, Vydáno dne: 25. 11. 2008

Do Trnavy u Třebíče jsme odjížděli v sobotu 22.11.2008. v 7 hod ráno dvěma auty. Počasí nevěstilo nic dobrého. Do rána napadl sníh a každou chvíli pěkně chumelilo. Z Trnavy ještě obě auta zajela do Třebíče pro dalších 7 turistů, kteří přijeli vlakem. Dva přijeli s turisty Bedřichova.

Tak se nás sešlo 19 a po přihlášení jsme se vydali do sněhem pocukrované přírody. Místní značení( červenobílé fáborky) a potom ŽTZ nás dovedla na " KUCHYŇKU"

Prezentace na startu

na startu

zasněžená cesta

všichni spolu

krajina u Trnavy

společné foto

Kuchyňka

Tady byl připraven ohýnek. Opekli jsme si klobásky, které jsme dostali od pořadatele.
pořadatel

pořadatel

špekáčky

dobrou chuť

Příroda si s námi pohrávala v podobě sluníčka a vzápětí silnou chumelenicí. Spěchali jsme zase dál a po 1km jsme došli do Hroznatína.
Naplánovaná prohlídka rodného domu L. Svobody proběhla výtečně. Ve výstavní síni bylo připraveno malé pohoštění-teplý čaj,buchty a zelníky. Překvapení nás čekalo venku před domkem. Pro nás neplánovaně, ale zde tradičně proběhl pietní akt k výročí narození L. Svobody. Že se trefíme takhle na čas, to nikdo z nás netušil. Vojáci- současní i v dobových uniformách- položili věnce a kytice u pamětní desky arm.gen. L.Svobody. Slavnosti se rovněž účastnila mimo jiné i dcera L.Svobody Zoe Klusáková- Svobodová

pamětní síň

pamětní síň

pamětní deska

kladení věnců

čestná stráž


Paní ve světlém kabátě je dcera L. Svobody- Zoe Klusáková-Svobodová
dcera gen. Svobody

Po skončení oslav nás pozval kamarád turista na občerstvení k sobě domů. Na dvorku jsme opět jedli: koláče, buchty a něco ostřejšího na zahřátí. Bylo to výborné.na dvorku

ta hřeje

Čekala nás další cesta. Pěknou vánicí jsme došli do Rudíkova do hostince u Pažourků. Možnost oběda. Po tak náročném několikanásobném občerstvení se většina spokojila jen s polévkou.
chumelí

pořád chumelí

pořád chumelí

pohoda v hospůdce

Po " obědě" jsme se rozloučili s částí naší výpravy kteří odjížděli z Rudíkova vlakem. Zbylých 12 turistů pokračovalo do cíle v Trnavě.

vyšlo slunce

cesta zasněženým polem

krajina u Trnavy

zasněžená krajina

zimní les

Šli jsme ke kolomazným kamenům
kolomazné kameny

skalní cesta

Tyto kameny sloužily k výrobě dehtu- kolomazi. Základním předpokladem pro pálení kolomazi byl dostatek jehličnatého, nejlépe borového,tedy smolnatého dřeva, kořenů, či pařezů. Tyto základní podmínky měl samozřemě i kolomazník, či smolař v podhůří českomoravské vysočiny. Zejména v oblasti mezi Velkým Meziříčím a Třebíčí, u Trnavy, Ptáčova, Přeckova a Rudíkova s hojností borového dřeva a kde je též krajina poseta různě tvarovanými a seskupenými kameny, tvořící tak spolu remízky a lesíky kouzelný ráz této krajiny.Naši prapředkové chápali však tuto, pro nás kamennou krásu, snad jako náhradu za chudou a málo úrodnou půdu, kde se " rodí jen kamení" a tak se kámen hojně využíval jako vhodný stavební materiál.Člověk- horák se jej naučil účelně využívat. Vysočina nebyla vyjímkou pro potřebu dřevěného uhlí, kolomazi a smoly. O tom, že v dávných dobách v této oblasti pekelnické řemeslo kvetlo i u nás, svědčí pozůstatky kolomazných mís, které se v okolí nacházejí (opsáno z materiálu od pořadatelů).

Od Kolomazných kamenů jsme pokračovali mezi Velký Bor a Podlipský rybník a dále po ŽTZ do Trnavy
Jirka nás vede

zimní cestou

pěkně za sebou

Celý den se vydařil, všem se vycházka moc líbila.Děkujeme turistům z Trnavy za jejich pohostinnost a dobře připravený pochod. Ušli jsme 17 km.

Popis vycházky Věra a Jirka Veselí .